P&P autodíly

V České republice by v roce 2030 mohlo jezdit šedesát až devadesát tisíc aut na vodíkové články. V současnosti tu kvůli absenci čerpacích stanic nejezdí žádné. Vyplývá to z předpokladu ministerstva průmyslu a obchodu. Česká republika se zavázala ke snižování emisí v dopravě a využívání vodíku má být jednou z možností.

Další články k tématu:
• Doba vodíková. První auta i čerpací stanice budou v Česku příští rok
• Cena aut na vodík se do deseti let srovná s hybridy, tvrdí Toyota
• Elektromobilita nestačí. Německo zavelelo k nástupu vodíku

Jeden z nejhorších cestovatelských zážitků – jízdu autovlakem – mám konečně za sebou. Sjíždím z rampy a nemohu se nabažit toho pocitu vysvobození. Je něco po osmé ráno, chtěl bych si dát sprchu a pořádnou snídani, jenže místo toho mám před sebou dalších 600 km cesty. Alespoň za volantem Subaru BRZ.

Vymotat se z Košic je hračka, ranní špička je tu poklidná a co nevidět jsme v Maďarsku. Opuštěné silnice zasazené do rovinaté krajiny přímo vybízejí, abych vynuloval palubní počítač a změřil spotřebu. Stejně není kam spěchat a navíc se nechci dostat do křížku s přísnými maďarskými dopraváky, takže nastavuji na tempomatu příjemnou stovku.

Když míjím Miskolc (česky Miškovec – jak já k smrti nenávidím počeštěné názvy měst), spotřeba se ustálila na pěkných 6,2 l/100 km. A to jedeme dva s plnějším kufrem, než sami designéři očekávali. To už najíždím na dálnici M3, která nás kolem Debrecenu (ach jo, Debrecínu) dovede až rumunským hranicím poblíž města Oradea (Velký Varadín, bože, to je ale pitomý název).

Spotřeba na dálnici stoupla na stále příjemných 6,9 litru, rumunské okresky ale mají potenciál spotřebu zase srazit zpátky. Zbývá nám jenom trochu přes 300 km cesty, jenže navigace ukazuje téměř šest hodin do cíle. Teď teprve začíná opravdové peklo.

Zdroj: Autoweb.cz

Staré Dacie tu potkáte stále ještě často. Narazíte i na nečekané exotiky typu Daihatsu Copen

 

Rumunské silnice jsou totiž naprosto příšerné ve všech možných směrech. Hlavní tahy jsou katastrofálně přeplněné, takže se těšíte prvních pár minut z benevolentního rychlostního limitu 100 km/h, jenže prakticky jej dosáhnout nelze. Občas se otevře prostor na předjíždění, ale po většinu času se táhnete za dlouhou kolonou, na jejímž začátku překáží přeplněný kamion, traktor nebo klidně koňský povoz.

Ke straně uhýbá jenom hrstka řidičů, takže se musíte často odhodlávat k riskantním předjížděcím manévrům. Nikdy nevíte, jestli řidič vyhrkané dodávky před vámi se nerozhodne také předjíždět zrovna ve chvíli, kdy jste na jeho úrovni. Jasně že rozhodne! A vůbec mu to nejede, takže můj plán vzít naráz třeba pět aut končí.

Těsné situace, kdy se míjejí tři auta na šířku, tu jsou na denním pořádku. Spíš tedy na minutovém pořádku. Okraje silnice nejsou zrovna nejširší, a když se zrovna řidič kamionu rozhodne předjet starou Dacii plahočící se sedmdesátkou, to teprve začne být „legrace“.

Zdroj: Autoweb.cz

Předjíždění v Rumunsku často připomíná sebevražedné nálety japonských stíhačů. BRZ se nenechá zahanbit

 

Naštěstí čiperný boxer v útrobách BRZ se pěkně činí. To nejlepší z něj sice musíte vyždímat a rychlost vám nedá zadarmo, ale vlastně je to příjemná zábava, která alespoň na chvíli přeruší monotónní kroucení volantem na konci dlouhého procesí.

Mírná vzpruha přichází s každou vesnicí. Brzy totiž poznáte, že rychlost v obcích se nejenže vůbec nedodržuje, ale na civilizované evropské poměry se brutálně překračuje. Ostatní tu klidně jezdí stovkou! A kamionům se sotva rozsvěcí brzdová světla – pořád si to šinou devadesátkou.

Kupodivu je to bezpečné, protože vesnice jsou poměrně vylidněné. A policie rychlost v Rumunsku téměř neměří. Navíc typickou Dacii v policejním zbarvení poznáte na míle daleko. Je to chaos, který řidiče navyklého na západní pořádky přinejmenším překvapí, jenže ono to funguje.

Zdroj: Autoweb.cz

Na potulné zvířectvo uprostřed cesty narazíte často. Osel je naštěstí ta lepší varianta

 

Potom je tu aspekt kvality. Až si budete stěžovat na české silnice, jeďte se podívat do Rumunska. Jsou naprosto příšerné! Nejenže jsou plné výmolů, které svojí hloubkou vedou skrz zemské jádro snad až do Číny, navíc skýtají velmi neočekávané situace – od smečky divokých psů přes spokojeného oslíka až po zapomenutý bicykl uprostřed silnice, který potkáte zrovna, když předjíždíte.

Nebo klidně zničehonic skončí asfalt a začne štěrková cesta. Na silnici první třídy! A ne, nevypadá to jako opuštěné základy nového povrchu, protože se čeká, až si to všechno sedne. Tady probíhá technologická přestávka snad už od starého Říma…

To najednou oceníte relativně vysoký podvozek BRZ, který překoná i vyšší nerovnosti, jako třeba ze země trčící kanál. Dalších pět kilometrů. Doplňkem rumunských silnic, který hraničí s černým humorem, jsou klasické retardéry. Nechápu, proč tu používají zpomalovací prahy, když ke zpomalení dopravy dostatečně poslouží díry v silnici.

Zdroj: Autoweb.cz

SPZ namalovaná štětečkem? V Rumunsku žádný legislativní problém

 

Konečně přijíždíme do půvabného historického městečka Sibiu v podhůří Karpat, které bude sloužit jako základní tábor pro cestu na Transfăgărășan. Šílenou cestu máme za sebou a musím s překvapením konstatovat, že vlastně nejsem vůbec rozlámaný.

Na palubě BRZ totiž převládal komfort. Odhlučnění kabiny je slušné a ani při dálniční rychlosti neslyšíte svist větru nebo valivý hluk pneumatik nijak výrazně. Podvozek je akorát tuhý a příjemně poddajný na všech ošklivých nerovnostech, kterými jsou rumunské silnice poseté.

Navíc tu vůbec nic netluče a nebouchá, navzdory tomu, že tohle auto už bude mít najeto novinářských 20 000 km, což je asi tak milion normálních kilometrů. Z dlouhodobé zkušenosti, kterou mám s mnohými BRZ, mohu jenom potvrdit, že je tohle auto skutečně bytelně postavené. Ostatně jej vyvíjeli tak, aby sneslo neurvalé týrání po závodním okruhu.

Zdroj: Autoweb.cz

Sibiu je jedním z nejkrásnějších rumunských měst. To nejzajímavější se ale skrývá tam vzadu v kopcích

 

Ve sportovně tvarovaných, ale stále velmi pohodlných sedadlech mě nebolí ani záda nebo hýždě. Za volantem se perfektně uvelebíte, protože možnosti nastavení jsou skvělé – sedačka pěkně nízko s volantem akorát na délku zápěstí, takže se nemusíte nijak nepohodlně kroutit, třeba po italsku „na dlouhé ruce a krátké nohy“.

Vůbec mi nepřijde, že jsem strávil posledních 600 km v mechanicky oldschoolovém sportovním autě s tuhým řízením a spojkou na příšerných silnicích bez puštěné muziky namísto luxusního houpavého gétéčka s automatem za doprovodu Johanna Sebastiana. Tohle je vážně pohodlný křižník, když to od něj potřebujete. Dobře, uvítal bych vyšší loketní opěrku. Toť vše.

Spotřeba nakonec kvůli častému předjíždění vyšplhala k osmi litrům, což je stále pěkné číslo. Odteď už bude jenom stoupat, protože dalšího dne vyrazíme na jednu z nejslavnějších a nejlepších silnic na světě. V příštím díle se konečně vydáme na věhlasný Transfăgărășan!

Zdroj: Autoweb.cz

Interiér Subaru BRZ je překvapivě komfortní, útulný a odhlučněný. Strávit tu několik hodin není vůbec za trest

Výroba nové Toyoty GR Supra je v plném proudu a automobiloví nadšenci a fanoušci značky čekají na okamžik, kdy japonská automobilka oznámí verzi s manuální převodovkou. I když Toyota zveřejnila, že se s manuálem při vývoji šestiválcové verze počítalo, nyní říká, že jej neplánuje pustit do sériové výroby.

Supra je v nabídce pouze se špičkovým osmistupňovým automatem německé společnosti ZF, ale i přestože je hodně rychlý na to, aby Supře dodal špičkovou dynamiku, mnoho potenciálních zákazníků čeká na tradiční ruční řazení. Nepříznivé situace využil texaský tuner, který majitelům nové Supry nabídne přestavbu na vytouženou manuální převodovku.

Společnost European Auto Group má s přestavbami z automatických převodovek na manuální bohaté zkušenosti. Už v minulosti provedla několik modifikací automatických Ferrari F430 na manuální a před několika měsíci zveřejnila, že vyvíjí zástavbu manuální převodovky i pro Ferrari 458 Italia, které se vyrábělo pouze se sedmistupňovou dvouspojkovou skříní.

Úpravce uvádí, že většina použitých dílů pochází z nabídky BMW. I přestože se manuální převodovka nenachází v BMW Z4, které je sourozencem nové Supry, najdeme ji například v BMW M2 Competition nebo BMW M4. Určitě tedy existují zdroje, kde získat manuální převodovku, jež bude dostatečně odolná pro 340 koní a 500 newtonmetrů Toyoty GR Supra.

Bohužel, přidání třetího pedálu bude pěkně drahé. Úpravce zatím není s vývojem přestavby hotový, ale uvádí, že odhadovaná cena se bude pohybovat okolo 12 tisíc dolarů, což je přibližně 280 tisíc korun českých. Očekáváme tedy, že se pro úpravu rozhodnou pouze ti majitelé Supry, kteří jsou opravdoví milovníci sportovní jízdy.

Stavebnice Lego nepřestává být populární a její obliba v poslední době znovu narůstá. Důkazem jsou nové a nové modely, které vyrábí automobilky a nadšenci podle reálných předloh. Tentokrát vám ale neukážeme další sochu rychlého supersportu, nýbrž krásný model české osmikolové nákladní legendy.

Nadšenec vystupující pod přezdívkou Madoca1977 se ujal technicky pokročilé stavebnice Lego Technic, z níž sestavil funkční model Tatry 813 Kolos 8×8. Věrně vypadající zmenšeninu slavné české osmikolky pohání elektromotory, jejichž pomocí se může hýbat v lehkém terénu, protože to umožňuje zavěšení a odpružení všech kol.

K sestavení unikátního modelu bylo zapotřebí celkem 3 599 dílků, z nichž 307 muselo být vyrobeno na zakázku. Uvnitř modelu se nachází celkem deset elektromotorů a systém, který umožňuje řízení dálkovým ovládáním. Hotové dílo se navíc pyšní přijatelnou hmotností, protože váží pouze 3,8 kilogramu.

Defender se za desítky let výroby dočkal jen pár vylepšení – tedy zdánlivě, v reálu se pod téměř neměnnou karoserií událo vývoje celkem dost, než stále vzrůstající nároky na bezpečnost a ekologičnost donutily firmu k vývoji zcela nového modelu.

Chtělo by se až říct, že byl Defender dokonalý od začátku, to je ale pravda jen v určitých ohledech – oblíbený vůz byl totiž opravdu silně utilitární a spartánský.

Nyní každopádně automobilka na trh posílá sadu vylepšení, které mají za úkol přiblížit jízdní vlastnosti starého Defenderu trochu modernější době. Pro vozy vyrobené po roce 1994 je možné pořídit nová 18“ kola.

Trochu více lze vylepšit vozy vyrobené po roce 2007. Účelem Suspension Upgrade Kitu pro podvozek je vylepšení jízdních vlastností na silnicích a nabídne nové tlumiče, pružiny a stabilizátory. Handling Upgrade Kit navíc nabídne výkonnější brzdy z Defender Works V8.

Vrcholný Classic Works Upgrade Kit je potom dostupný pro vozy vyrobené po roce 2012, pod jejichž kapotou se nachází motor 2.2l TDCi. Tento upgrade do vozů nainstaluje výhradně autorizovaná dílna Land Rover Classic a krom všech zmíněných předchozích vylepšení nabídne i zvýšení výkonu o 40 koní na finálních 160 koní, což umožní Defenderu, aby se rozjel až na 170 km/h.

Balíček dále obsahuje speciální pneumatiky a několik odznáčků, které dají světu najevo, že jste si vůz nechali náležitě vylepšit. Jako bonus za skoro půlmilionovou investici dostanete ještě možnost prohlédnout si dílnu Land Rover Classic v Anglii nebo Německu.

• Zdroj: Land Rover

Celá galerie 7

Jaguar v červenci naznačil, že zvažuje vývoj malého crossoveru, který se v nabídce zařadí pod kompaktní E-Pace. Potenciální novinka se může dostat i do nabídky sesterské značky Land Rover, o jejímž malém modelu se mluví už několik let.

Land Rover si už dříve dokonce zaregistroval slovo „Landy“ jako ochrannou známku, protože je často používáno jako laskavé pojmenování jeho vozidel. Uvažuje se i o oživení modelového označení Freelander.

Vývoj vhodné platformy pro nejmenší crossovery ale může být pro Jaguar Land Rover velmi nákladný a dokonce nerentabilní. Britský magazín Autocar zveřejnil informaci, že by britská automobilka mohla využít rostoucího partnerství s BMW.

Jaguar Land Rover a BMW již spolupracují na systémech elektrického pohonu. Kromě toho se hovoří i o vývoji zbrusu nového spalovacího motoru, takže by partnerství mohlo být rozšířeno na sdílení platformy. Britský výrobce nejspíše může použít nejnovější platformu BMW s pohonem předních kol známou jako FAAR, která byla uvedena s novou generací řady 1.

Platforma FAAR není vhodná pouze pro nejmenší crossovery, ale Jaguar Land Rover by ji mohl využít při vývoji dalších generací vozů Jaguar E-Pace nebo Range Rover Discovery Sport. Sdílení platformy s BMW by britské společnosti ušetřilo hodně peněz, protože se snaží pokrýt finanční ztrátu, jež je následkem zpomalujícího čínského trhu.

Je to až k nevíře. Opulentní bourák představený v době propuknutí finanční krize, který dnes absolutně nevyhovuje trendu eko-mobility, slaví čím dál větší úspěchy. Bez výraznější modernizace je přes jedenáct let starý Dodge Challenger jedním z nejúspěšnějších modelů koncernu Chrysler.

Další články k tématu:
• První Demon je v Česku: 852 koní ho staví na zadní, stovka za 2,3 sekundy
• Spojení Daimleru s Chryslerem dodnes vydělává peníze Fiatu
• S červeným klíčkem přes 600 koní, s černým na nákupy
• Kultovní americký svalovec se převlékl, má osmiválec za pár peněz
• Dodge pokořil Evropany. Nejsilnější sedan světa jede 326 km/h
• Cadillac XT4. Chlapácký Američan vyžehlí českou okresku

Audi e-Tron není běžný elektromobil. Je to výkladní skříň nejnovějších technologií, kterými se snaží řidiče i posádku doslova hýčkat. Na ekologickou strunu nijak nebrnká, obří 95kWh akumulátor vyzunkne za zhruba tři sta kilometrů.

Další články k tématu:
• Ioniq je ideální na každodenní dojíždění. Hyundai ho zlevnil
• Pracant se na dálnici trápí. Revírem elektrické dodávky Nissanu je město
• Napříč republikou na baterky. Bez nabíjení, courání a hlavně plynule
• Elektrický Jaguar nabízí famózní svezení, slabinou je domácí nabíjení
• Elektromobilem do Itálie od zásuvky k zásuvce: nejdražší byla zmrzlina
• První supernabíječka pro elektromobily v Česku otevře v září u Berouna

Mini je hlavně o stylu a emocích – co si budeme povídat, praktické moc není a při základní ceně skoro milion korun také není levné. Dokonce se už nedá hovořit o malém městském autě, protože se za několik generací (jako většina aut) značně zvětšilo. Původní kapesní Austin Mini, který se dal zaparkovat i do cyklistického stojánku, je sice nenávratně pryč, ale místo něj před vámi stojí dospělé a sakra šmrncovní Mini s obnaženou střechou.

Hlavní designovou roli tu hrají různé emblémy, cingrlátka a odkazy na Spojené království. Pokud zrovna prší, střechu testovaného modelu zdobí linie britské vlajky. Co myslíte, že uvidíte při pohledu na zadní diodové lampy? To samé. Přední sportovně laděnou část zdobí kulatiny denního svícení, které se při pohybu levé volantové páčky mění na blinkry a Mini stylově rozmrkají.

Víte, co nás na autě fakt baví? Jeho motor. Vpředu totiž pracuje dvoulitrový zážehový čtyřválec vyšperkovaný na výkon 231 koní, který posílá skrze sportovní osmirychlostní automat točivý moment 320 Nm výhradně na přední nápravu. Celý zážitek doplňuje zvukový vjem v podobě práce samotného agregátu, odfukujícího turbodmychadla a výfukové soustavy – ta vás po startu uvítá decentním zaburácením.

Zdroj: Autoweb.cz

K umocnění zážitku z výkonu je prostě trochu „rámusu“ potřeba, takže si průjezdy (pod plynem) tunelem nebo mezi budovami značte užijete, protože akustika několikanásobně zesílí. Auto na baterky vám sice také nabídne mocné zrychlení, ale bez přirozeného doprovodu od spalovací soustavy jde o nemastný zážitek. Jezdit ve sportovním elektromobilu je jako pít nealkoholické pivo – chuť je stejná, ale víte, že je něco špatně.

Pohon dvou kol automobilka kompenzuje instalací technologie podpory dynamického průjezdu zatáčkou, nicméně vzhledem k velké síle vozu musí kolikrát zasáhnout stabilizace – točivého momentu je někdy až moc. Dokonce se nám stalo, že při jízdě na sportovní režim, kdy převodovka zcela nesmyslně a uměle kope, při každé změně kvaltu problikla kontrola ESP – docela šílenost, viďte. Čtyřkolka by tady nebyla od věci, nicméně vzrostla by hmotnost a ta už teď dosahuje hodnoty 1,4 tuny, což není vůbec málo.

Nejkrásnější moment přichází tehdy, když zmáčknete páčku na stahování střechy – jeden dlouhý stisk částečně posune střechu a vytvoří takové improvizované okno. Jde o ideální formu, pokud chcete vůz rychle vyvětrat a pokračovat v jízdě s nataženou střechou, protože vzduch do kabiny proudí opravdu intenzivně. Další podržení páčky znovu rozvášní servomotorky, které složí plátěnou střechu do kufru. Vestavěný ovladač pro manipulaci se všemi okny pak pomůže rychle stáhnout nebo vytáhnout všechna skla. Do kufru sice pak už dáte jen 160 litrů nákladu (215 litrů se střechou nahoře), ale upřímně, bude vás to trápit? Ani náhodou…

Zdroj: Autoweb.cz

Každodenní přepravu usnadňuje vestavěný navigační systém s on-line monitorováním dopravy, proto by vás neměly na cestě překvapit fatální zácpy. Auto disponuje mimo jiné mechanicky nastavitelnými vyhřívanými sportovními sedadly, loketní opěrkou s bezdrátovou nabíječkou mobilu, automatickou klimatizací, větrnou clonou a přepínačem jízdních profilů – nic víc vlastně nepotřebujete. Mini John Cooper Works Cabrio je sice čtyřmístné, ale zadní sedadla jsou použitelná maximálně pro přepravu dětí v autosedačce. Pokud se totiž dopředu usadí dospělý člověk, vzadu už není prakticky žádné místo pro nohy. Budete to však ve stylovém kabrioletu určeném více méně pro dvě osoby řešit? Pravděpodobně ne.

Povedenou funkční hříčkou je prstenec lemující hlavní multimédia – ten mění barvy podle nastalé situace a slouží i jako otáčkoměr. Se vzrůstajícím zpěvem motoru roste diodový pásek, při aktivaci systému stop-start kroužek dynamicky zezelená a když se blíží odbočka při cestování podle navigace, celý prstenec výrazně zbělá – to proto, aby vás (hlavně v noci) upozornil na změnu směru. Původně dekorativní záležitost tak dostává další, velmi praktický význam.

Divoká není ani spotřeba – v městském provozu se dá jezdit za 8 litrů na sto kilometrů a dálkové trasy zajet ještě levněji, nicméně pokud si budete užívat akustického projevu ve vysokých otáčkách, vzývat turbo a testovat, jestli Mini JCW Cabrio skutečně zrychlí z nuly na stovku za 6,5 vteřiny, musíte počítat s apetitem okolo deseti litrů na sto zábavných kilometrů. A znovu se ptáme, vnímáte to nějak negativně? Ne, viďte? A o tom přesně Mini je – neřešit a užívat si jízdu v jednom nejstylovějších aut bez střechy a s podporou techniky od BMW.

Zdroj: Autoweb.cz

Škoda Octavia patří k největším bestsellerům v historii mladoboleslavské automobilky Škoda Auto. I když se Octavia poprvé vyráběla už od konce padesátých let do začátku sedmdesátých let, největší oblibě se těší novodobý model, který se představil v roce 1996. Ten významně ovlivnil český automobilový průmysl.

Když v roce 1991 německý koncern Volkswagen koupil první třicetiprocentní podíl ve společnosti, začalo se uvažovat o vývoji zbrusu nového modelu, který značce přinese lepší prestiž než lidová Felicia. Nejprve měl nový vůz vzniknout na platformě třetího Volkswagenu Golf, ale nakonec bylo rozhodnuto, že bude použita novější platforma čtvrté generace Golfu.

Vůz byl vnímán jako významný mezník, který musel uspět v mezinárodním měřítku. První tvary navrhl belgický designér Luc Donckerwolke, který později pracoval jako hlavní designér Lamborghini, ale jeho vize byly přepracovány týmem návrhářů škodovky. Velký důraz byl kladen na bezpečnost, takže se při vývoji vozu počítalo nejen s předními, ale také s bočními airbagy.

Zkoušky prvních prototypů byly zahájeny v roce 1994 a finální auto bylo hotové v roce 1996. Prvními, kdo se seznámili s novou Škodou Octavií, byli členové poroty soutěže Evropské auto roku. Oficiální odhalení zbrusu nové Octavie proběhlo na 1. září 1996 a sériová výroba byla spuštěna už 3. září za účasti prezidenta České republiky Václava Havla.

Škoda Octavia nepochybně patří k nejdůležitějším autům vyráběným v České republice. Pokud jste neměli možnost sledovat oficiální představení v roce 1996, na internetu se naštěstí dochovala dvojice reportáží televize Nova.

Pracuje Bugatti na vývoji SUV? To záleží na tom, koho se ptáte. Stephan Winkelmann, generální ředitel společnosti, dříve v tomto roce uvedl, že Bugatti nezamýšlí vývoj vozu SUV. Z nějakého důvodu ale přetrvávají zvěsti, které tvrdí, že Bugatti takové vozidlo skutečně vyvíjí. Nejnovější informace dokonce tvrdí, že Bugatti použije technologii elektrického pohonu od chorvatské značky Rimac.

Magazín Automobile uvedl, že šéf koncernu Volkswagen Herbert Diess minulý měsíc navštívil francouzskou centrálu Bugatti v Molsheimu, aby pomohl zmapovat budoucnost značky. Už z minulých prohlášení víme, že Winkelmann touží po druhém modelu, ale netouží po SUV. Může však existovat rozdíl mezi tím, co chce Bugatti a co chce Volkswagen. Luxusní SUV se prodávají výrazně lépe než limuzíny.

Bugatti se údajně spojilo s chorvatskou společností Rimac, která vyrábí elektrické hypersporty a částečně spadá do koncernu Volkswagen. Nejmenované zdroje uvedly, že Rimac je ochotný prodat francouzské automobilce pojízdný podvozek s elektromotory a baterií, na němž stojí jejich aktuální model C_Two. Technologie Rimacu je schopna vyvinout výkon až 1 850 koní. Bugatti prý plánuje prodat přibližně 600 crossoverů s cenou začínající na přibližně 20 milionech korun.

I když Bugatti má exkluzivitu v DNA, společnost s výrobou aut nezpomaluje. Minulý měsíc oslavila vznik 200. exempláře hypersportu Chiron a má zarezervované objednávky až do konce roku 2021. Existují i zvěsti, že se automobilka chystá představit speciální model, kterým má být duchovní nástupce legendárního EB110 SS.

Zdroj: Aksyonov Nikita

Vývoj elektrického Porsche Taycan trval dlouho, ale důležitý rival úspěšné Tesly Model S je skoro tady. Porsche oficiálně oznámilo, že představí Taycan během několika týdnů. Fanoušci stuttgartské značky i potenciální zákazníci budou mít možnost sledovat událost na internetu.

Porsche Taycan uskuteční svůj dlouho očekávaný debut 4. září. Německá značka připravuje trojici různých globálních událostí, takže se novinka ukáže současně v Německu, Číně a Kanadě. Nedočkavci, kterým Porsche neposlalo pozvánku na prezentaci, však nemusí smutnit, protože automobilka bude vysílat oficiální živý přenos odhalení.

Během představení bychom se konečně měli dozvědět detailní technické informace. Porsche zatím zveřejnilo, že Taycan pohání dvojice elektromotorů, které čerpají energii z lithium-iontové baterie o kapacitě 90 kWh. Nejvyšší dojezd na jedno nabití je 480 kilometrů a 800 voltový systém dokáže nabít baterii na 80% z její celkové kapacity za pouhých 15 minut.

Porsche zatím eviduje více než 30 000 objednávek a další přibývají každým dnem. Pokud vás oficiální představení Porsche Taycan zajímá, sledujte oficiální livestream 4. září v 15:00 na oficiálních stránkách Porsche: https://newstv.porsche.com/en/

Nově se však někteří autobazaristé uchylují k sofistikovanějšímu způsobu, jak zákazníka oklamat. Tvrdí, že jsou členy Asociace prodejců použitých automobilů –autobazarů (APPAA), že mají certifikaci, a tedy jejich vozy jsou asociací APPAA prověřeny. APPAA to zjistila z několika podnětů zákazníků, kteří se na konkrétní autobazary a vozy dotazovali.

„Za poslední dva měsíce jsme obdrželi 9 dotazů zákazníků autobazarů s dotazem, zda jsme skutečně udělili těmto autobazarům certifikaci, respektive, zda jsme prověřovali určité vozy,“ říká Petr Přikryl, předseda APPAA a pokračuje: „Do uvedených autobazarů jsme proto poslali naše figuranty a zjistili jsme, že skutečně ve třech autobazarech bezostyšně tvrdí, že mají certifikaci naší asociace a že vozy u nich prodávané prošli naším auditem.“

Podle Přikryla se jedná o jasné klamání zákazníka s cílem vytvořit u něj dojem, že prodejce i prodávané vozy jsou díky této „certifikaci“ bezpečnou volbou při nákupu ojetého vozu. Podle něj je však opak pravdou a takové autobazary jsou pro zákazníka největším rizikem

„Chceme upozornit veřejnost, resp. zákazníky autobazarů, že APPAA žádnou certifikaci autobazarům ani prodávaným vozidlům neuděluje. Nemáme na to žádnou licenci. Od toho jsou tady certifikační společnosti, jako například TUV NORD nebo DEKRA,“ varuje Přikryl před nekalými praktikami některých autobazarů.

„Jediné, co od nás autobazar – řádný člen APPAA obdrží, je Certifikát členství. To však nelze účelově zaměňovat za certifikaci autobazaru podle norem ISO, jak se někteří prodejci snaží. Podle Přikryla se jedná o tak závažný prohřešek, že APPAA postoupila záležitost k posouzení právní kanceláři a zvažuje podání podnětu České obchodní inspekci, která by mohla taková jednání postihovat.

Před rokem v Janově pršelo, Martin Kučera přejížděl chvíli před polednem po Morandiho mostě propojujícím západní předměstí města s centrem. Mostovka mu zmizela před očima a on se svým náklaďákem padal do hlubin. NASA teď poslala italské prokuratuře analýzu, podle které se most výrazně hýbal už roky předtím.

Další články k tématu:
• Milovník betonu. Morandiho mosty jsou krásné, ale moc nevydrží
• Nebyl to zázrak. Měl jsem kliku, řekl o pádu z mostu v Janově český řidič

Německý koncern Continental, který patří k největším světovým dodavatelům součástí pro autoprůmysl, připravuje změny. Chce se připravit na dramatické výzvy, kterým odvětví čelí a bude proto měnit strategii. I když Continental zavelí výrazně směrem k elektromobilitě, paradoxně do jeho plánů nezapadají baterie.

Další články k tématu:
• Nevěří Bosch elektromobilům? Zrušil investici do výroby baterií
• Česko rájem aut bez řidiče. Chystají se polygony, testuje se na letištích
• Autoklíče z Frenštátu dobývají celý svět, při vývoji je házejí z okna
• Chytré jako smartphone: díly motoru se budou hlídat a předpoví budoucnost
• KOMENTÁŘ: Ekoalarmisté plánují konec aut a zásobování Prahy rikšami
• Němci mění pravidla silničního provozu. Pomohou cyklistům a zvýší pokuty
• První supernabíječka pro elektromobily v Česku otevře v září u Berouna

Oranžový obr působí patřičně majestátně. Dojem drsňáka podtrhuje mohutný rám s navijákem, osvětlení v mřížce chladiče a světelná lišta na střeše. Škoda Mountiaq existuje v jediném kusu. S pick-upem, který značce chybí v nabídce už skoro dvacet let, jsme se svezli.

Další články k tématu:
• Autofotka týdne: Ve Škodě staví z Karoqa čtyřdveřový kabriolet
• CitiJet a Cupster: bláznivé kabriolety se šikmo řezanými okny

Šestý ročník jednodenního kladenského setkání upravených vozů nepokazila ani nepřízeň počasí. Na akci jménem Square Chill pouští pořadatelé jen předem registrovaná a schválená auta. Kromě účastníků z tuzemska dorazili také návštěvníci z Německa a Rakouska.

Další články k tématu:
• Podvozky proklatě nízko. Tuneři si dali dostaveníčko u nákupního centra
• OBRAZEM: Krasavec ze šroťáku - Rat Rod Nash zvaný Ježek
• OBRAZEM: Tuneři odloží fešná kola, zvednou kapoty a pózují

Jiný kraj, jiný mrav... U nás (snad) striktně dodržujeme povolenou hmotnost a auta nepřetěžujeme, jinde si ale takový komfort nemohou dovolit. A tak, je-li zapotřebí náklad naložit, naloží se. Bez ohledu na technické parametry.

Více než osm let po zprovoznění dálnice D55 z Hulína do Otrokovic se řidiči dočkali i prvních ploch k zastavení. Silničáři před několika dny zpřístupnili v obou směrech odpočívky Kurovice.

Další články k tématu:
• Po letech začala stavba obchvatu Otrokovic, hotovo má být za tři roky
• V trase budoucí dálnice D55 našli pyrotechnici minu i nevybuchlý granát
• Na dlouhém úseku dálnice chybí benzinky, silničáři konečně našli zájemce

Pamatujete si indický vůz Tata Nano? Droboučké a na evropské poměry naprosto zoufalé vozítko mělo s nízkou cenou v přepočtu 45 tisíc korun vcelku prostý úkol – motorizovat Indii. Plány na produkci byly velké a automobilka plánovala chrlit na trh 250 tisíc těchto vozů ročně, nakonec se ale za celou dekádu jeho výroby prodalo jen něco málo přes 272 tisíc kusů. I přesto si však nejlevnější vůz své doby dokázal získat svým způsobem kultovní status.

Možná to byla právě nízká cena a všednost vozu, která vedla Mithileshe Prasada k tomu, aby si uskutečnil značně zjednodušenou variantu svého snu býti pilotem, právě přestavbou tohoto drobného vozítka. Pokud nemůže s helikoptérou létat, bude s ní alespoň jezdit. Ano – pochopili jste správně, přestavěný vůz skutečně nelétá.

Je ale nutno uznat, že Prasad se celé úpravy zhostil docela poctivě. Silueta vozu je zcela pozměněná a původní tvar si zachovaly snad pouze dveře a kola. Výrazný čumák, dlouhý ocas a fiktivní kryt motoru jsou poctivou domácí prací, stejně tak jako úpravy interiéru, které se snaží napodobit ovládání skutečného vrtulníku – ovládat lze dokonce i otáčení obou fiktivních rotorů. Prostě tolik práce, a přitom…